Zatímco suši a rámen už Evropu dobyly, japonské zákusky wagaši se teprve pomalu dostávají na světla cukrářských pultů. Za jejich rostoucí popularitou stojí mimo jiné seriály a taky fakt, že jsou jednoduše krásné – nepřeslazené a svojí měkkou, lepkavou strukturou pro nás neobvyklé. Co wagaši symbolizuje, jsme probrali s Eliškou Konůpkovou, studentkou japanologie a tvůrkyní těchto dezertů.
Eliška japonské cukroví připravovala pro některé pražské kavárny a těmito dezerty se zabývá i v rámci asijských studií ve svých pracích. Cesta k nim ale začala už na střední škole, kdy ji zaujaly při sledování seriálů anime.
Zkoušela je sama vyrábět a kvůli možnosti vyjet do Japonska se dokonce přihlásila do soutěže Who wants to come to Japan – což nakonec vyšlo. „Líbilo se jim, že to cukroví proniká i mimo Japonsko. Tam je v poslední době populárnější to naše evropské, dorty a tak.“
Nejčastěji se v Čechách potkáme s typem zákusku moči (mochi, 餅, もち), který je relativně snadno dostupný i v asijských obchodech jako trvanlivá sladkost. Takové moči ale nemá s čerstvým příliš mnoho společného, má jinou strukturu i chuť.
Jaká je historie wagaši? Jaké jsou druhy a jak se vyrábí? A co se k čajovému obřadu podávalo před sladkostmi? Poslechněte si celý rozhovor!
