Vzhledem k množství vznikajících bister, restaurací, kaváren a cukráren se zdá, že gastronomie jen tak na úbytě nezajde. Co se ale – pro někoho překvapivě – tolik nemění, je motivace studentů gastronomických škol a učilišť při výběru a obsah výuky oborových předmětů. Spolu s Kristýnou Herinkovou, učitelkou na žatecké střední škole, jsme na Wavu probraly, co a jak se snaží změnit.
Sama Kristýna se na tehdy vyhlášenou střední školu u hotelu Intercontinental hlásila z důvodu, který přetrvává jako hlavní motivace i dnes. „Můj cíl byl nebýt v kanceláři, takže hotelovka byla jasná volba… Bylo to nejblíž, já jsem dejvická. Bydliště je největší důvod, proč studovat školu v nějakém městě.“
Postupem času se sice gastronomie stala poměrně prestižním oborem a významní kuchaři a cukráři celebritami, ale s osazenstvem škol to podle Herinkové nijak zvlášť nehýbe. „Pořád je to 50:50, jako za nás, buď špatné známky a šel jste na automechanika nebo kuchaře, nebo bydliště. Nebo to ještě chtěli rodiče. To si myslím, že se nemění.“
Herinková patří k mladším členům žateckého učitelského sboru a vzhledem k tomu, že je sama z oboru, který sama miluje, snaží se ukázat ho studentům v co nejzajímavějších souvislostech. V rámci možností tedy vnáší do výuky nové poznatky, protože rámcové plány sice nějaký obsah mají, ale zasloužily by aktualizaci.
I přestože se gastronomii ve výsledku nechce věnovat většina studentů, má podle Herinkové smysl se snažit pobyt na škole zpříjemnit, aby byl užitečný. „Pořád je tam někdo, kdo je tam jen proto, že to dělat ‚musí‘. Dále je tam ten střed, který můžete ovlivnit nebo si ten čas zpříjemnit. A pak jsou ti nadšenci – to je to, co minimálně mně dává tu energii. Oni budou gastronomii měnit a formovat.“
Jak náročné je dojednat kvalitní praxi? Poslechněte si celý rozhovor.
