O tom, proč a jak jsem začala nosit dítě v šátku a nosítku, jsem už psala zde a zde. S druhým dítětem se potřeba volně se pohybovat nijak neumenšila, spíš naopak. I díky tomu můžu pořád aspoň trochu pracovat, takže přináším pár poznatků, se kterými jsem se nestihla prozatím svěřit – a na které se mě hlavně na IG občas někdo zeptá, tak to zkusím doplnit – také vzhledem k blížícím se Vánocům, třeba to někomu pomůže.
Co za šátek?
Poprvé – šátek. Šátek jsem teď už měla naučený, půjčila jsem a pomáhala jsem s ním pracovat i kamarádkám. Jako univerzál mám bavlněný MOM, který je na úplná miminka trošku hrubší, ale vydrží všechno – i vyvářku, když přijde na nejhorší:) Od Omnifery, což je sesterská značka minimalistického MOM, jsem měla za Žofie ještě jiný, příměsový šátek s hedvábím.
Nosím ho buď jako šedivý, nebo bílou stranou, jak je vidět tady na fotkách… A od Momu jsem celé rodině koupila postupem času i baretky, které šijí ve spoluprací s klasikem českého kloboučnictví, Tonakem. Dětské baretky mají podšité bavlnou, takže nekoušou:)
Po Žofce mi zůstal i elastický šátek, ale já mám velké děti a opět, nebyl mi pohodlný, hned jsem ho půjčila kamarádce, která neporodila slůně. Od slovenské značky Sestrice* jsem pak darem dostala jejich lesní šátek, který je jemný, ale zároveň nosný – směs bavlny, hedvábí a velbloudí vlny – ten jsem na malé miminko využila častěji, ale zas je to výraznější vzor.
Obecně stačí jeden šátek, ale je to jako s oblečením – někdo je minimalista a kabát užije jeden, druhý jich střídá pro radost a krásů 10. Jak dítě roste a už v šátku netráví tolik času, ale chce třeba vypustit na hříšti, je pro někoho praktičtější nosítko – zvlášť do hnusného počasí přezkové. Moje šátky v mezičase nosí třeba kamarádky s čerstvými novorozenci, které si to před koupí chtějí osahat.
Nosítko
Po prvním dítěti mi zůstalo i nosítko – naši Andalu jsme využili naplno, od půl roku až skoro do čtyř byla Žofce pohodlná. Jak Žofie těžkla a nosítko se sepralo, měl někdy bederák větší tendenci se povolit, ale naštěstí nám v Andale v rámci reklamace dodali bezpečnostní sponu, kterou pak už našívali do novějších modelů. Bohužel už myslím na zakázku nešijí, ale ve skladech mají pořád něco výprodejového (a verze Andala Tai jde použít i od miminka mladšího 4 měsíců). Pokud hledáte něco pro malé miminko s teoretickou vyhlídkou do dalších let, je to pořád fajn volba.
Nově dělají nosítka pro mini miminka do batolecích věků taky české firmy Monilu (nosítko start nebo od dvou měsíců Monilu Uni), česká firma Moisha (taky od 2 měsíců do cca vel. 98), slovenské Rischino Flexi (teoreticky od mimina, lepší od 2 měsíců a zas cca do velikosti 98) nebo Sestrice One, či polské Lenny Up.
Já si zašla na veletrh (když ještě existovaly, fňuk) a všechno si osahala, vyzkoušela – pak vybrala.
Každé nosítko má jinak tvarovaný bederní pás, jinak šikovné přezky, jiné nestavování velikostí. Možností je samozřejmě mnohem víc, ale chtěla jsem podpořit evropské firmy, mít možnost opravy a vědět, že šijí z látek, které jsou na to vhodné (já si třeba nechala ušít z vlastního a slouží, ale řidší látka se na bederáku odřela a tak už není tak hezké… nicméně zas odloužilo intenzivní skoro 4 roky).
Pokud máte trochu nižší limit a nechcete bazarovou volbu, fajn jsou i rumunská nosítka Love dand carry – kupovala jsem jako dárek, ale nemohla zkoušet dlouho, protože dárek;) Mají miminčí přezkovou i vázací verzi.
Ideálně to chce zkusit, co vám sedne – dost věcí mají v obchodě dítě v šátku (tam jsem si taky pár věcí zkusila) nebo zkusnosítko.cz. Pokud si v obchodě pak nějakou vyzkoušenou věc i koupíte, vrátili-odečetli pak půjčovné, nevím, jak to mají teď.
Naše nosítko je již léty trochu prodřené a Eliáš už teď těžší, než Žofie ve věku, kdy chodila, takže jsem k rostoucí verzi koupila (jo, normálně koupila:) nové batolecí od firmy Sestrice – je teda notně tužší, ale díky tomu drží festovně a váhu rozkládá o dost lépe, takže fajn. Je to tohle. https://www.sestrice.com/cz/cz/ergonomicke-nositka-na-noseni-deti/nositko-sestrice-kaleidoscope-arabica/
Bunda nebo kapsa
Pokud už máte šátek nebo nosítko a kočár vám neprochází, není od věci něco, díky čemu můžete vyrazit z domu i s nečekaně usnuvším dítětem na vás. Takže buď máte obří svetr a bundu, do které se společně zabalíte, nebo něco koupíte.
V době, kdy jsem to s rvním dítětem řešila já, se mi rozpadl pro jistotu i můj kabát, takže jsem po dlouhém řešení koupila bundu od Mama by Segra, firmy, kterou jsem poznala díky účasti na nějaké designové akci s nezvykle hezkým cyklooblečením (značka SegraSegra, která se postupně, jak zakladatelky zmateřštily, rozrostla). Koupila jsem si krásnou bundu, kterou jsem využila v podzimních lijavcích i v zimě a větru, s možností nošení vzadu… a poctivě ji nosila jako parku-kabát i bez vsadky na dítě. Ten můj model už nevyrábí, doba pokročila a mají hezčí a funkčnější – a hlavně, zase krásně nositelné i bez mimina. Brala jsem trochu větší velikost, líbí se mi mírně oversize a líbila se mi i možnost, že by si ho občas mohl půjčit můj muž. Což vyšlo. Nosím ji pořád, už 4. rokem.
Holky z Mamabysegra byly tak hodné, že mi jednu bundu věnovaly jako dárek* k druhému dítěti – sofshellový kabát s extra vysokým vodním sloupcem, tedy použitelný jako podzimní svrchník, pršiplášť nebo větrovka. Super lehký, skladný a pěkný s dítětem (a velmi ladný i bez něj, holt černá klasika). Stejně jako u zimní verze se dá stáhnout gumička pod zadkem miminka, to je vidět na dalších fotkách. Já osobně v tom jsem schopná být i v zimě, s tlustým svetrem který obalí mě i Eliáše, ale pokud jste zmrzliny, oceníte spíš zimní bundu.
Fajn jednoduché kapsy za dobré peníze šije třeba Rutowka, recenzi najdete tady. Šik jsou taky luxusní kapsy z vařené vlny (tedy jako kabáty) od slovenských Nije.
Mně vyhovuje nejvíc bunda, protože je to prostě systém bunda, žádné další přezky ani gumičky, prostě nahodím a zapnu. Když nemám dítě, odepnu vsadku a složím do kabely.
Firem zabývajících se výrobou a návrhem šátků je v československém rybníčku mnoho, já se snažila pojmout, co jsme vyzkoušeli či máme doma. Žofie dostala k narozeninám šátek od YakoYako, opět malé slovenské firmy – máme od nich jen dětskou verzi, ale dělají je samozřejmě v jemných designech i v dospělých velikostech.
A na závěr moje oblíbená fotka z dob, kdy se ještě chodilo ven a do kaváren. Moje poprvé (a asi naposledy), kdy jsem dělala pro někoho modelku – konkrétně pro českou firmu Vatanai, která dělá šátky asi ze všech zmíněných nejdéle. Spolupracovali s Andalou, která s nimi ušila pár nosítek. Já se s jejich šátkem vypůjčeným z letenského Dítěte učila vázat – ten už se ani koupit myslím nedá, na obrázku při focení jsem měla moc příjemný jiný, tenký jako pavučina, ale velmi pohodlný (víc fotek u nich v odkazu). Opět – záleží, co se vám líbí.
Uvedený článek berte jako můj svobodný výběr. To, co jsem dostala (bundu a šátek) a lze to tudíž brát jako reklamu, jsem popsala.
