Spasí kváskový chleba vaše trávení?

chleba zbyly_m

Kváskový chleba máme rádi. Pečeme si ho doma a v obchodech hledáme ten pravý, bez přídavku droždí. Proč ale? Kvas zajišťuje příjemnou vůni a nakyslou chuť a taky delší trvanlivost. Potud je vše ok. Někteří lidé ale věří, že kváskový chleba dokáže vyřešit cokoli od celiakie až problémy s potencí. A tady cítím potřebu si to celé trochu ujasnit. Protože s výživovými a zdravotními hledisky je to u kváskového chleba, jak jinak, trochu složitější.

Zopakujme si ve zkratce – co to kvásek (nebo spíš kvas, pokud se mám držet pekařské terminologie) je? Jedná se o směs mouky a vody, která začne díky sporám mikroorganismů v mouce a okolnímu vzduchu přirozeně fermentovat, podobně jako ovoce. Na kvašení mají zásluhu především bakterie mléčného kvašení z rodu Lactobacillus, jež dodávají chlebu typickou kyselou chuť, ale také další bakterie a kvasinky, které dohromady produkují množství aromatických těkavých látek, těsto kypří a v menší míře mohou produkovat i alkoholové kvašení.

Jak vidno, oproti droždí (čistá kvasinka Saccharomyces cerevisiae) je kvas mnohem pestřejším organismem.

Přesné složení kvasu ale záleží na prostředí, ve kterém se nachází, mouce, ze které je zaděláván, a způsobu, jakým je veden. Studie, které zkoumají benefity určitého kvasového chleba tedy nelze paušálně aplikovat na jakékoli kvasové pečivo. Pojďme to ale nekomplikovat hned na začátku.

„Kváskový chléb je dietnější“

Budete hubenější, když budete jíst kváskový chleba? Nepřekvapivě záleží hlavně na tom, kolik ho do sebe nacpete. S kaloriemi je na tom totiž stejně jako jiné pečivo. Nicméně se podle několika studií ukazuje, že kváskový chléb může mít nižší glykemický index, a tak může při redukční dietě napomoct ke kýženým výsledkům. Vydržíte po něm totiž déle sytí, a tedy odolnější vůči tomu, vrhnout se na další chod.

V článku, který vyšel v roku 2008 v Acta Diabetologica [1], se kolektiv vědců shoduje v tom, že konzumací kváskového chleba může dojít i u pacientů s poruchami glukózové tolerance k zlepšení postprandiální glykemie. Co to znamená? U kontrolní skupiny pacientů, která týden konzumovala kváskový chléb, byla po třiceti minutách zaznamenána nižší glykemická hodnota v krevní plasmě, než u skupiny pacientů, kteří konzumovali chléb kypřený droždím. Za to vděčíme především mléčnému kvašení, jež omezí počet volně dostupných sacharidů a rozloží velké množství škrobů.

Nelze však říct, že každý kváskový chléb je vhodný pro redukční dietu. Jakkoli je pro naši oblast typický žitný kvas, ideálně z celozrnné mouky, jež má sama o sobě nižší glykemický index a obsahuje velké množství vlákniny, kváskový chléb lze vyrábět také z čisté bílé pšenice. Bochník takového, byť kváskového chleba pak pravděpodobně oproti celozrnnému žitnému pečivu z droždí příliš benefitů nepřinese.

Ne, kváskový chléb prostě sám o sobě není ani dia, ani dietní, ale pokud se jím nepřežíráte – a nejíte k němu další mouku v dezertech, omáčkách a podobně – můžete si trochu vylepšit skóre.

“Kváskový chleba je výživnější”

Speciální kapitolou je vstřebatelnost živin z kváskového pečiva. Pokud jde o bílé pečivo, zázrak nezaručí ani sebelepší kvásek, ale v případě celozrnných výrobků může kvásek k lepšímu využití cenných látek z pečiva napomoct.

Velkým strašákem u celozrnného pečiva je totiž kyselina fytová. Ve větším množství ji obsahuje zejména celozrnná mouka, kde působí jako blokátor obsažených minerálů – váže na sebe hořčík, vápník a železo, které již pak nejsou pro lidské tělo využitelné. [2] Nižší pH těsta s kvasem ale může pomoci k rozkladu kyseliny fytové, a kvásek může být přírodním zdrojem enzymu fytázy, jež se podílí na štěpení kyseliny fytové.

Z celozrnného pečiva tedy díky kvásku dostaneme, co to dá.[3]

“Kváskový chleba se mi lépe tráví”

Mnozí z domácích pekařů svorně tvrdí, že se jim kváskový chléb lépe tráví. To může být subjektivní dojem, způsobený nadšením z toho, že ví, co si do pečiva doma dávají, ale za pravdu jim dává i věda.

Vybrala jsem pár příkladů, které se týkají celiaků. Než se k nim dostanu, zmíním ještě nadýmavost konvenčního chleba vs. kváskového chleba, kde lidé také často přísahají na ten druhý.

U této delikátní záležitosti ale zřejmě zas tak moc nezáleží na tom, jestli je chléb z kvasu nebo z droždí. Zdroje potíží jsou hlavně tyto tři:

  1. Přílišné množství kypřidla. Je fakt, že přehnat je to jednodušší s droždím, to ale není tolik problém droždí jako spíše pekaře. Zkuste droždí ubrat, raději kynutí pozdržet a potíže by se měly zmírnit (pokud ovšem nenaplníte následující dva body).
  2. Nedostatečná propečenost, kdy kvasinky ještě nejsou zcela inhibovány a dělají v břiše neplechu.
  3. A samozřejmě konzumace příliš čerstvého pečiva, kdy jsou škroby ještě v „gelovém“ stavu, tudíž nadýmají.Kváskové pečivo jí jen menšina z českých konzumentů, především domácích pekařů čerstvé. Je sice fakt, že v českém prostředí obsahuje kváskové pečivo často žitnou mouku[7], která kvůli vysokému obsahu složitých škrobů-pentosanů nadýmá opravdu hodně. Nicméně po upečení musí chléb ještě dlouho čekat na dokonalé vychladnutí, než jej lze nakrojit tak, aby neutrpěla střída. Kdo to vydrží, méně pak po kváskovém chlebu prdí. :)

“Kváskový chleba je pro celiaky v pohodě”

A nyní už k údajné lepší stravitelnosti kváskového chleba pro celiaky, tedy lidi s nesnášenivostí lepku. Objevují se kolem mě názory, že kváskové pečivo může být pro lidi s celiakií nebo alergií na lepek v pohodě. Je to hodně odvážné tvrzení, proto jsem studiím věnovala větší prostor.

Skupina italských vědců v pilotní studii zkoumala vliv fermentované mouky na celiaky. Pšeničnou mouku nechali důsledně prokvasit, tím důkladně rozložili lepek, následně vysušili a použili pro výrobu sladkého pečiva, které následně 8 pacientů trpících celiakií jedlo po dobu dvou měsíců. Kromě dvou pacientů, kteří postupně z pokusu upustili, se ukázalo, že všichni měli i při denní konzumaci 200 g tohoto speciálního pečiva v pořádku hematologické i sérologické hodnoty. [4]

“Aha!” říkáte si?

Podobných experimentů proběhlo více, zde 17 celiatických pacientů, dvojitý slepý test (studie již z roku 2004). Shrnutí zábavnější druhé části na pacientech – dvojitý slepý test, dva typy chleba – jeden kynutý komerčním droždím, druhý speciálně kultivovaným kvasem (Lactobacillus alimentarius 15M, L. brevis 14G, L. sanfranciscensis 7A, and L. hilgardii 51B plus něco maltózy a kvasinek). Výsledky zní zajímavě, 13 pacientů mělo po konzumaci kvasnicového chleba změněnou střevní propustnost, zatímco u stejných třinácti zůstala střevní prostupnost po konzumaci kvasového chleba podobná běžným výsledkům. Zbylí čtyři na lepek ani v jednom případě nereagovali. Chléb byl z mixu pšenice (lepkové obilniny, 30 %), ovsa, pohanky a prosa, tedy netoxických plodin, pšeničný kvas zrál 24 hodin, těsto s přidanými zbylými ingrediencemi další dvě.

Třetí studie[5] zkoumala kvasový bezlepkový chléb kontaminovaný lepkem oproti kontrolnímu čistému kvasnicovému. Ukázalo se, že stopy lepku kvas z větší části eliminoval (ze 400 ppm pod 20 ppm), kromě toho byl kvasový chléb díky aktivitě fytázy „výživnější“.

To zní skvěle, že? Ovšem měli bychom si uvědomit ještě něco – chlebový kvas je živá, nestálá směs. Jakkoli je jeho základ většinou přibližně stejný, jeho stabilita je diskutabilní.

Naděje nám pak krotí články jako tento[6], ze kterého vyplývá, že kvasový chléb nelze prohlásit za bezpečný pro celiaky. Pokud by měla proběhnout opravdu „destrukce“ lepku, chleba by už asi nevypadal a nechutnal jako chleba, na který jsme zvyklí. Pokud máme krásnou nadýchanou pšeničnou ciabattu kypřenou kváskem, lepek je asi celkem hezky v kondici.

Tudíž pokud to velmi zjednodušíme:

  1. Lepek v kváskovém chlebu může být stravitelnější, může být narušený, jeho množství může být snížené. S celiakií je to ale ještě o dost spletitější.
  2. Je nutná dlouhá fermentace. Jakkoli nezní některé naznačené „receptury“ až tak nezvykle, těžko říct, jak výsledný chleba chutnal nebo vypadal.
  3. Jelikož je kvas (v domácích nebo pekárenských, teda ne-laboratorních) podmínkách velmi proměnlivý a nevidíme do něj, není ani výsledný chléb vždy stejný.

Studií ještě bude určitě přibývat a na PubMedu i jinde najdete spoustu zajímavých článků. Přesto skutečným otestovaným celiakům nedoporučuji zkoušet, co to udělá, nebo jen velmi opatrně a ideálně konzultovat s lékařem (zjevná bezpříznakovost neznamená, že se neničí střeva). Podobný vykřičník platí u alergie na lepek. Co znám celiaky ve svém okolí, krajíc svého, byť důkladně pokvašeného chleba, bych si jim nabídnout netroufala – potíže jim přivodí už drobečky.

Malá odbočka – je důležité uvědomit si, že starodávné odrůdy – jednozrnka, dvouzrnka, kamut, špalda a další také nejsou pro bezlepkáře v pořádku (důkaz není ani to, že sousedky neteř, co nejí lepek, se špaldovou vánočkou nemá problém).
Můžou mít jinou (jedinečnou a výbornou!) chuť, jiný poměr gliadinu/gluteninu, více či méně bílkovin (lepku) a především ve své celozrnné podobě mouka z nich obsahuje více výživných látek (oleje, minerály), ale pořád jsou to pšeniční předkové či příbuzní a lepek v nich je. Pokud nejíte pšeničné výrobky, protože se po nich necítíte dobře, ale kamutový chléb vám nevadí, je to fajn – ale (subjektivní) citlivost vůči lepku je něco jiného něž alergie na lepek/celiakie/alergie na pšenici, tak buďte prosím se svými všeobecnými doporučeními opatrní.

Co z toho nakonec plyne?

Může nás potěšit, že kváskovým chlebem svému trávení s největší pravděpodobností ulehčíme. Takže si klidně dejme skývu chleba a trochu si vydechněme od současné protilepkové hysterie. A až si vydechnete, tak si připomeňte, co říkala už vaše babička. Tuším, že to znělo jako “všeho s mírou”.

Čistě za mně – sníme ve dvou osobách přibližně jeden 750g bochník za týden. Pokud ale denně jíte chleba se šunkou neurčité kvality, s dětmi ráno snídáte krupičku nebo tzv. cereálie (nejlíp cukrem obalenou pufovanou pšenici), svačíte jogurt s müsli a večeříte těstoviny, lepek je pouze drobný problém ve vašem jídelníčku.
Konzumujeme ohromná množství mouky a domácím pečením někdy několikanásobně zvýšíme přisun pečiva, byť jistě kvalitnějšího.

Jasně, že po vynechání všeho výše jmenovaného je člověku líp, ale existují i méně drastické způsoby, jak vylepšit jídelníček než tím, že všechno svedeme na lepek. Potíž je samozřejmě v tom, že dopřávat si ode všeho jen málo je mnohem složitější, než označit za viníka celou jednu skupinu potravin a té se úzkostlivě vyhýbat.

A protože ode mě těžko můžete čekat, že tu budu kváskový chleba extra pomlouvat, dodám ještě, že jen menšina lidí konzumuje pomalu fermentovaný chléb ze zdravotních důvodů. Hlavními benefity řemeslného pečiva pro strávníka jsou zejména výrazná chuť, vůně a speciální struktura, kterou kvas pečivu propůjčuje. Významným plusem je také delší trvanlivost zajištěná vyšší kyselostí těsta, která chléb ochrání před napadením nežádoucími kulturami, například plísněmi.[8][9]
Pro nás pekaře je kvásek navíc výzvou, zábavou a hrou.

Jednoduše řečeno, kváskový chleba většinou skvěle chutná a spíše pomáhá, než škodí. Vychutnejte si svůj krajíc!

 P.S. Nejsem lékař, tématu se věnuju jen ze zájmu, berte mě s rezervou. A děkuju Míše a Martinovi, že to po mně přečetli:)

[1] Sourdough-leavened bread improves postprandial glucose and insulin plasma levels in subjects with impaired glucose tolerance, Acta Diabetologica, 2008, Volume 45, Number 2, Page 91 Mario Maioli, Giovanni Mario Pes, Manuela Sanna, Sara Cherchi, Mariella Dettori, Elena Manca, Giovanni Antonio Farris

[2] Phytase activity in sourdough lactic acid bacteria: purification and characterization of a phytasefrom Lactobacillus sanfranciscensis CB1. Maria De Angelisa, Giovanna Gallob, Maria Rosaria Corboc, Paul L.H. McSweeneyd, Michele Facciae, Marinella Giovineb, Marco Gobbettib,*

a Istituto di Scienze delle Produzioni Alimentari, CNR, Bari, Italy

b Dipartimento di Protezione delle Piante e Microbiologia Applicata, Facolta` di Agraria, Universita` degli Studi di Bari, Via G. Amendola 165/a, Bari 70125, Italy

c Istituto di Produzioni e Preparazioni Alimentari, Facolta` di Agraria, Universita` degli Studi di Foggia, Italy

d Department of Food Science, Food Technology and Nutrition, University College Cork, Ireland,
e Dipartimento di Produzioni Animali, Facolta` di Agraria, Universita` degli Studi di Bari, Bari, Italy Received 5 August 2002; received in revised form 15 November 2002; accepted 8 January 2003

[3] MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lékařská fakulta Jaký je náš chléb vezdejší aneb mykologické aspekty dnešního chleba Diplomová práce v oboru Zdravotní vědy – Pedagogická specializace Výţiva č lov ě ka Ve doucí diplomové práce: Autor: RNDr. Danuše Lefnerová, Ph.D Bc. Martina Dudášová Brno 2010

[4] Gluten-free Sourdough Wheat Baked Goods Appear Safe for Young Celiac Patients: A Pilot Study Di Cagno, Raffaella*; Barbato, Maria†; Di Camillo, Chiara†; Rizzello, Carlo Giuseppe*; De Angelis, Maria*; Giuliani, Giammaria‡; De Vincenzi, Massimo§; Gobbetti, Marco*; Cucchiara, Salvatore†

[5] J Food Prot. 2008 Jul;71(7):1491-5. Use of selectetd sourdough strains of Lacobacillus for removing gluten and enhancing the nutritional properties of gluten-free bread. Di Cagno R1, Rizzello CG, De Angelis M, Cassone A, Giuliani G, Benedusi A, Limitone A, Surico RF, Gobbetti M.

[6]Nutrients. 2015 Mar 25;7(4):2134-44. doi: 10.3390/nu7042134. Sourdough Fermentation of Wheat Flour does not Prevent the Interaction of Transglutaminase 2 with α2-Gliadin or Gluten. Engström N1, Sandberg AS2, Scheers N3.

[7] Effects of wheat pentosan and inulin on the metabolic activity of fecal microbiota and on bowel function in healthy humans     Soile Gråstena,*,     Kirsi-Helena Liukkonenb,     Angeliki Chrevatidisa,     Hani El-Nezamia,     Kaisa Poutanenb,     Hannu Mykkänena, Corresponding author contact information, E-mail the corresponding author     a University of Kuopio, Department of Clinical Nutrition

[8] Effects of sourdough and enzymes on staling of high-fibre wheat bread     K. KatinaCorresponding author contact information, E-mail the corresponding author,     M. Salmenkallio-Marttila,     R. Partanen,     P. Forssell,     K. Autio    VTT Biotechnology, P.O. Box 1500, FIN-02044 VTT, Finland

[9] Potential of Lactic Acid Bacteria to Inhibit Rope Spoilage in Wheat Sourdough Bread     K Katina*,     M Sauri,     H.-L Alakomi,     T Mattila-Sandholm     VTT Biotechnology, Tietotie 2, Espoo, 1500, FIN-02044 VTT, Finland

28 komentářů u “Spasí kváskový chleba vaše trávení?

  1. Moc dobře napsané! Přesně souhlasím s klasikou „všeho s mírou“ – můžu si dát bílé pečivo, když mi chutná, když si ho dám jen jednou za čas a „nesežeru“ ho denně na kila. Ještě bych ráda vypíchla jednu prospěšnou věc kvásku a kváskového pečiva (ehm, kvasu samozřejmě, ale když to je ten můj ňuník, co jsem si ho 4 dny pěstovala, měřila teplotku a co ho každý týden krmím, dyť je to jak děcko :D), kterou mám z vlastní zkušenosti – lactobacily vyrovnávají střevní mikroflóru a prostřednictvím kvásku se do těla dostávájí přirozeně, což je vždycky ta nejlepší podoba, daleko účinější než dobírání v pilulkách. To potom ovlivňuje i vaginální mikroflóru, protože je to jednoduše hned vedle a pomáhá předcházet nejrůznejším hlavně mykotickým onemocněním. Díky za fajn článek a ať ti to peče!!

    • Jasně, milujeme laktobacily:) I když přes to propečení už to člověk dost deaktivuje, takže ještě lepší je dodat i nějakou kvašenou zeleninu (tepelně neopracobvanou, tudíž ne zadělávané zelí), kefír a tak.

  2. ja potvrdzujem, že manžel diabetik, už druhý rok, čo mu pečiem kváskový chlieb, nemá zvýšený cukor a to si ho dopraje, ako zdravý človek, bez obmedzenia hmotnosti chleba, čiže ratania sacharidových jednotiek

  3. Teda! Tomu se říká výživný článek :-) Klobouk dolů. Skoro půlka bakalářky hotová 😀 Za mě je to tak, že ať už droždí kvas, celozrnné nebo bílé, tak jde také hlavně o množství. Pečivo lidi nejlépe a nejrychleji uspokojí, proto po něm sahají při každé příležitosti. Není pak nic zvláštního, když konzumují „mouku“ 5x denně, což může být problém. Pokud by ke každé porci přidali třeba 150g zeleniny, je to hned jiná … :-) Hezký den, Kamila

  4. Moc prima čtení, díky :) (taky sdílím)
    Pro mě osobně bylo nové info o tom, proč je po konzumaci většího množství čerstvého chleba těžko. Nikdy předtím jsem nad tím detailněji nepřemýšlela :)

  5. Parádní čtení! Velmi zajímavé informace. Díky za něj a sdílím, ať do něj mohou nahlédnout i další spřízněné duše. A vlastně kdokoliv, koho to aspoň trochu zajímá. :-)

  6. Super článek. Už několikrát jsem slyšela, že prokvašením se lepek „zničí“, leč ač nediagnostikovaný celiak mám po půl krajíčku kváskového žitného chleba takové potíže, že upouštím od dalšího testování (zkusila jsem jednou). Ale kváskový chleba se dá připravit i s bezlepkovými moukami a musím říct, že taková bezlepková Šumava, s příjemně nakyslou střídou, bublinkatá a s pevnou hutnou kůrkou, je ohromná a celiak si pak připadá jako v ráji.
    Když se mi takový chleba podařilo upéct, chodila jsem pak po domě a ukazovala všem ten chleba, co vypadá jako normální chleba a dokonce tak i chutná. Leč za tři roky dodržování bzl. diety jsem zjistila, že si moje střeva odvykly na určitý druh kvasinek a tak mi nedělá dobře zvýšená konzumace kváskového chleba, kefíru z tibetské houby apod. Ale pokud si dám denně dva malé krajíčky, je to v pohodě. Už se těším, až opadnou ty šílené tropy a já si budu moct upéct dobroukváskovou Šumavu.

    • Madlo, můžu poprosit o recept na bezlepkovou Šumavu? Zkusila jsem kdeco, od kváskového kukuřičného po pohankový chleba, některé byly dobré, některé lepší, některé jsem rovnou vyhodila. Momentálně pro rodinu peču pořád dokola Šumavu bez hnětení, protože ten jednoduchý postup se mi líbí a chleba je super, ale pro dceru bych tuhle bezlepkovou Šumavu zkusila upéct, protože opravdu chuťově dobrý chleba (který sním i já) se mi povedl jen z droždí. Děkuji. Koukala jsem na váš blog, hezké, inspirativní :-)

    • K článku se dostávám az teď, ale zkusím to. Rada bych také poprosila o recept na bezlepkovou Šumavu. Kdyby to vyšlo, budu moc vděčná. Krásné jaro.

    • vy nemôžete mať „potíže“zo žitného chleba(teda ak je naozaj len žitný),6itná múka totiť lepok neobsahuje.

      • A to je náhodou mýtus, aj keď by to bolo fajn:) Žitná/ražná múka lepok (v zmysle alergénu, teda tých bielkovín) obsahuje, aj keď v inej miere (štruktúre) a spoločne so škrobmi – pentosanmi, ktoré to pomáhajú svojím sposobom lepiť, aj keď nezvládnu vystavať klasickú lepkovú štruktúru (o žitnej múke je inak super stránka, Žitné centrum).
        Rovnako obsahuje (aj keď tiež v iných pomeroch atď.) lepok aj jačmeň, ovos, špalda, kamut… Pričom sú ľudia, ktorí sú citliví na klasickú pšenicu a s niektorými jej staršími typmi alebo ražou, jačmeňom problém nemajú, zvlášť pri pomalom spontánnom prekvasení. Nejde však o celiakov, tí by mali vylúčiť všetky formy.

  7. moc děkuji za článek je perfektní. Již 2 r. pečeme kváskový chléb. I my pečeme v těch tropech tak doufám, že již to klesne! Ještě jednou díky! hela

  8. Mám smrtelnej hřích, dostávám se k tomuto článku až teď. Je krásně a pravdivě napsaný, dík za něj. Jen bych přidala fakt, že opravdu dobře udělaný kváskový chleba lze jíst i suchý, neslouží jen jako podložka pod máslo a šunku, takže přece jen je dietnější.
    Ony články o hlubokém kvašení a jeho vliv na stravitelnost pro celiaky kdysi tak jaksi mezi řečí zmínil guru českých gastroenterologů MUDr Frič. Utrousil poznámku, že hluboké kvašení činí celožitný chleba stravitelnějším a honem měnil téma. On je na tom zajímavý i jiný fakt, založený právě na dlouhém kvašení. Dřív pole zdaleka nebyla tak monokulturní, docházelo v samovýsevu obilovin z předchozího roku, proniknutí kultur odvedle… v jednom z oněch citovaných článků nechali na žitnou mouku působit enzymy z ječmene. Podařilo se jim právě v tomto případě dosáhnout vysoké tolerance onou pokusnou skupinou celiaků. A dlouhé kvašení je i dlouhý enzymatický rozklad… No, mám ty články archivované a jednou snad seberu odvahu… Čas, čas, čas, to je to, o tu běží. Rychle zakvedlané těsto, dosypané kváskem jen tak, aby se mohlo říct, že tam je, a stejně vykynuté droždím, je podvod na žaludek i na technologii.

    • Není zač, Alex. I díky tobě jsem o mnohá moudra chytřejší (dalo by se toho samoyřejmě napsat spoustu, ale na jeden článek je toho dost i tak. Ovšem ráda bych v podobných pokračovala (mimochodem právě včera jsem dostala naprosto skvělou knihu o tom vývoji zrna a pěstování)… Jo a potěšilo mě, že mě požádali o publikování i z Kondice, což je super, že ne všichni dělají jen rychlé výcucy a rádoby přepisy spdopisem .red:)

  9. Pingback: Celozrnné kaiserky

  10. Perfektní článek. Jasné, ucelené, přehledné informace. S dovolením některé z nich použiji ve své praxi výživového poradce 😉
    Jinak se zcela ztotožňuji s názorem, že pečení z kvásku je neuvěřitelná zábava, pro mě i určitým způsobem adrenalinová záležitost. Stále zkouším nové metody zpracovávání a kynutí, stejně tak různé mouky. Zabývám se tímto „koníčkem“ teprve 4 měsíce a neuvěřitelně mě to baví….
    Přeji hodně zdaru do dalších činností :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *