Nosíme děti – začátky

Nosíme děti – začátky

Tohle bude delší. Než se tzv. #ŽofA narodila, věděla jsem, že chci, aby byla aktivní součástí mého života, takové to klišé. Těšila jsem se proto, že ji budu nosit na méně dostupná místa v šátku a kočár také využijeme, ale přeci jen, součástí mého života mělo být miminko, ne pojízdná krabice, která člověka leckdy dost omezuje.

Nuže, člověk míní, děti mění. Vysnila jsem si šátek, jaký neexistoval (a existovat nemůže, pokud si ho neutkám), protože jsem tomu prd rozuměla. To by ale nevadilo tolik jako skutečnost, že můj porod dopadl trochu jinak, než jsem si představovala a první dny… Týdny jsem si nějak nebyla jistá, jestli to, co pro ni a pro sebe vázáním dělám, je to pravé (bylo by, ale příště, no). Navíc hrozně blbě v noci spala a když už jsem ji na sebe přivázala a neječela, hned odpadla, jakkoli vyspaná předtím byla. Doufala jsem, že mi šátek pomůže spíš přečkat bdělou fázi miminka…

I zanechala jsem šátek na události jako procházky po zasněženém lese a běžky. Čtete správně, byli jsme takoví blázni, že jsme vyjeli ve čtvrtém týdnu na běžky – ŽofA spokojeně na tátovi, který se nebál, tudíž spokojeně prospala tři hodiny, ani nemrkla. Když jsme ale se vrátili do Prahy a chtěla jsem začít svůj bezkočárový život, z jinak klidného dítěte se stal totální šílenec v amoku. Najednou jsem si nebyla jistá, jestli ji nevážu náhodou blbě, jestli nejsem úplně pitomá matka a jestli jí snad nevadím…. Moje naděje na svobodný život bez čtyř koleček byly pohřbeny. Zase jsem nenosila, jen na rukou, které mi, stejně jako záda odpadávaly, bohudíky ŽofA v zimě kočár venku milovala. Můj muž opět v pohodě nosil na procházky na chalupě.

A pak přišel zlom. Nastudovala jsem lepší úvaz, zjistila, co asi vadí (blbý úvaz, blbý šátek, těžké dítě) a hlavně se uklidnila. Vyběhla předat kvásek bez Žofiina řevu a hned druhý den běžela pro nosítko na zkoušku ke kamarádce. Od té doby nosím ostošest – nahrával tomu i fakt, že v té době přestávala Žofka většinu pobytu v kočáru spát a kdyby jen nespala, ale ona to začala v bdělosti nesnášet… Bohudíky, že nošení vzala na milost!

Vyzkoušeli jsme toho nakonec celkem hodně, díky mým sestrám, kamarádkám a rafinovanému systému dědění, vyměňování a půjčování.
Ve zkratce: do čtyř měsíců je nejlepší dobře uvázaný šátek, poté máte na výběr milion nosítek. Jsou i nosítka vhodná pro novorozence (například Storchenwiege), ale nejsou pak pohodlná na těžší děti, rozuměj kolem 4-8 měsíců.
Kompromisem je třeba Tula free to grow, která by měla být od narození (podle ultranosnic teda padne nejlíp až tak od druhého měsíce, ale já miminko takových vah a mír porodila, takže oukej), ale zato vydrží přibližně do roka – desíti kil pořád dost dobrá a stejně jako nosítka dalších výrobců vydrží nouzově i zátěž do 20 kg.

Vždy zkoumejte, zda jde v nosítku napolohovat dítě do klubíčka směrem tváří k rodiči (písmeno C) a nožičky jsou podepřené od kolena ke koleni. Kolena mají být výše než zadek miminka – svírají polohu M. Díky tomu pomáhá nošení i při nedovinutých kyčlích. Pokud si nejste jistí, nemáte se koho zeptat nebo máte dokonce dvojčata, zavolejte třeba Jantar:) – úžasná lektorka bohužel už zemřela, ale s dvojčaty pomohou tady. 

Co jsme nejvíc využili my (počítám delší zkušenosti, nejen nasadit v obchodě a čau)? Tak pojďme popořádku, samotné se mi tomu ani nechce věřit, kolik toho je:

První úvaz. Všechno blbě, ale hlavní je, že Žofa byla spokojená.

Moby elastický šátek

Elastické šátky jsou podle popisků na e-shopech vhodné až do deseti-patnácti kil, ale podle nejen mojí zkušenosti se dobře dotahují a neprověšují tak do 5-6 kg. Jasně, unesou i víc, ale budou z toho bolet záda a neutáhnete to ideálně, zvlášť když už je šátek poděděný a o část pružnosti přišel. To byl asi náš příběh. Váže se s ním kříz s kapsou venku (což jsem na začátku nevěděla), úvaz, který těží z pružnosti a dotahuje se víceméně bez miminka. Pokud je šátek relativně nový a miminko nepřerostlý novorozenec, je to fajn věc, než doroste do nosítka. ŽofA v tom dorostla taky, ale bylo to krušné, protože byla těžká už jako čerstvě narozené miminko.

Zpětně – kdybych tušila, co už vím teď, koupila bych si už v období novorozence hezký kvalitní pevný šátek, ve kterém bych Žofu odnosila do 4. měsíce a potom z něj nechala ušít rostoucí nosítko na míru od některé z šikovných českých nebo slovenských firem. Nebo bych koupila tu Tulu, protože moje nejistota přispívala Žofiiným amokům. Každopádně druhý šátek se hodí tak jako tak, zvlášť na dítě s refluxem/alergií a tím způsobeným znečištěním;)

Teddy sling nosítko


Rostoucí nosítko ruské výroby, nová verze. Měla jsem ho půjčené od čtyř měsíců a měla jsem ho ráda, než jsem poznala jiné. Váže se na přezky křízem, stojí dost málo, ovšem i když se mi líbí rostoucí nastavení panelu mezi nožkami, pochybuju o jeho trvanlivosti. Už s osmikilovým dítětem se látka napíná a osnova roztékala v místech, kde byly našité  popruhy na přezky. U mého kusu se tak nedělo, ale kamarádčino se takto rozjelo. Není pohodlné na nošení na zádech vzhledem k nastavení popruhů křížem, ale to chce beztak starší dítě, které už bude na tento typ nosítka dost těžké.
V Rusku se jinak (neplést!) vyrábí i dost fajn nosítko Aloe, které je naopak dobré i na těžší děti, má široký bederák na dvě přezky a s Teddym se nedá srovnat (leda tou ujetou estetikou). Vyrábí se ve verzi baby minus (děti od 6kg), baby a toddler.

Britax – NE!

Poděděný zánovní kus po sestře, které ho další sestra zakázala používat a nadělila jí raději Manducu. Prosím vás, jednoduchá zásada: značky, které dělají kočárky a sedačky, ve většině případů dělají blbá nosítka… Jsou asi dvě výjimky od Cybexu, ale tím vás nebudu mást. V těchto nosítkách většinou děti visí za genitál, takže se jim přezdívá visítka, „výhodou“ je, že jsou polstrovaná a dítě může koukat i směrem dopředu. To ovšem z vícero důvodu není příliš vhodné (dítě máte před sebou jako štít, nemá se kam schovat před vjemy, je v mizerné poloze, nemá se o co opřít, není chráněné před povětrnostními vlivy), takže pokud máte vyhlídnuté nosítko, které umožňuje pozici dítěte tváří vpřed, nekupujte to.

Z hlediska nosiče je to pak ohromně nepohodlné. Využili jsme asi dvakrát ke koši na zkoušku.

Liliputi

Sranda jako blázen. ___ Dance momma! ___ #pohodafestival2017 #festivalbaby

A post shared by Maškrtnica.cz (@maskrtnica) on


Liliputi jsou nosítka maďarské výroby za fajn cenu. Dejte pozor, abyste koupili nový model, starší (který jsme chvilku měli my) má krátkou zádovou opěrku a méně vykrojený zádový díl, takže se dítě nedá tak dobře podsadit. Nové poznáte snadno – má připínací rozšiřovače, staré už beztak seženete asi jen na bazarech.
Nám bylo Liliputi pohodlné, i když pro někoho tvrdší, nabízí se v hezky jednoduchých (například čistě šedivá, žádné ozdoby, pruhy, panely, jupí!) i zábavných motivech (podobné má Tula) a nestojí mnoho. Některé nosnice namítají, že se nedá využít na starší děti, protože je opěrka pak kratší, i když stále sedí od kolena ke koleni, ale například naše dítě odmítá ruce v šátku/nosítku od doby, co sedí, takže za mě oukej. Střídali jsme s Teddy nosítkem.

Ergobaby a Manduca

Nevlastnila jsem, ale mám vyzkoušené od kamarádek a sester. Jsou to tvrdší nosítka, mně celkem pohodlná (podobně jako Liliputi), ale Manduca se až na pár oukej limitek strašně nelíbí a než jsem se rozkoukala, Žofa z obou začala vyrůsta.

Krátká poznámka: Všechna tato tři nosítka je možné používat až do 20 kilo, ale je to dost utrpení pro rodiče a pohodlné to není tolik ani pro děti, zvlášť, máte-li větší exmpláře, které dorostou do batolecí velikosti ještě v čase, kdy ještě ani nelozí. Pokud chcete nosit i starší děti, je na místě zvážit ušití/pořízení extendoru pro dítě, aby se váha lépe rozložila, nebo koupit batolecí nosítko.

Manduca má pro mě ne zcela vábný design, ale integrovanou novorozeneckou vložku. Tu lektorky nošení úplně neschvalují, nicméně proti vkládací vložce do původního Ergobaby aspoň trochu připomíná ergopolohu. Pokud byste chtěli používat Manducu i na menší než 4měsíční miminka, je lepší fajn stáhnout sed stuhou nebo jejich speciálním udělátkem Size-it a zakulatit zádovou opěrku dalším udělátkem Zip in Ellipse, čímž dosáhnete ještě lepší polohy. Ergobaby je nyní spojené s Tulou obě mají i nosítka, která se dají stáhnout od narození, akorát to EB je prý dost tvrdé, když se stáhne.
Manduca i Ergobaby se dost falšují, tak nakupujte u ověřených distributorů, podezřele levné ceny mohou znamenat padělky.

Jak ŽofA překročila půlrok, přeskočili jsme k luxusnějším verzím nosítek a šátků, jak jsem naznačila už v počátku. O tom ale v dalším článku – vy, které se teprv rozhodujete a máte malá miminka, nebuďte hloupé jako já a nezoufejte nad tím ohromným výběrem. Než něco koupíte, zkuste si v půjčovně, co vám sedne, nebo poproste kamarádku, která nosí, ať si jste jisté. V Praze pomohou v Dítěti v šátku, kde je půjčovné 200 za týden, přímo v ateliéru Vatanai (značka českých pevných šátků) také na Letné nebo půjčte v některém z e-shopů specializujících se na šátky a nosítka, tak se obvykle nemůžete spálit a koupit předraženou (nepohodlnou) metráž.



6 thoughts on “Nosíme děti – začátky”

  • Dobrý den, poměrně náhodou jsem zabrousila na Váš web a jak prohlížím, zaujal mě nosící článek. Trochu starší, pravda. A začetla jsem se a zarazil mě odkaz na Jantar alias Pavlu Dandovou. Pavla bohužel před ca dvěma lety zemřela. Možná by bylo vhodné odkaz změnit. Mě samotnou Pavla k nošení dvojčat inspirovala. Oba kluky jsem nosila i díky ní. Ale bohužel už tu s námi není. A bylo by škoda, aby se dvojčecí mámy nedostaly na funkční odkaz. Protože, upřímně, nošení mi občas zachránilo zdravý rozum. Přece jen dvě miminka naráz může být náročné. Nošení dvojčat se jako lektorka věnuje např. Lucie Ernstová – http://www.casprorodinu.cz/
    Dávám ke zvážení. Děkuji. Přeji hezké adventní dny, Lucie

    • Dobrý den, vím o tom a děkuju moc za odkaz – nedošlo mi, že se propadl do archivu…

  • Dobrý den,

    měla byste tip, kde pořídit kvalitní šátek za rozumnou cenu, ideálně české/slovenské vyroby? Vatanai mají na mě příliš ‚esotericky‘ design, od Lenky se mi líbí asi 2…Dite v šátku na Letné – není to tam předražené? Díky, Klára Pavlištová

    • Dobrý den Kláro, ona ta mini výroba stojí vždy dost. Ale úplně bez vzoru jsou mamalatte, dražší MOM (mám, univerzal), pak mám ten lenire, na nosítko jsme si posílali úplně jednoduchý šátek od polské dílny Little Frog – mrkněte na článek o andale, to je on (vhodný spíš pro menší děti, je to jemnější gramáž, ale u nosítka to neva, tam to drží spíše střih a polst výrobce nosítka). Dítě v šátku má nějakou menší marži, ale zase si to můžete půjčit a odpočítá se vám pak půjčovné od šátku, pokud si u nich vyberete, aspoň to tak bývalo, a tím se to dost srovná, a ai tak – za tu „poradnu“ mi to stálo.
      Slovenský „jednoduchý“ luxus jsou Sestrice, Yako Yako… Z českých novějších značek Moisha, Dekka, jinak vlastní tkaniny mají už i MOnilu, kteří z toho ale rovnou šijí nosítka. A little frog už taky dělá i vlastní nosiče (tady z tmavší varianty téhož šátku).

Napsat komentář: Klára Pavlištová Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *