Teploty se nebezpečně zvyšují a tělo si žádá ledovou limonádu a lehký chleba, který bude hezky ladit s nějakým svěžím olivovým olejem. Nechci strašit, ale hrozí, že i letos vyrostou rajčata a tak je nejvyšší čas nahamouněné zásoby těch loňských pomalu rozpouštět. Třeba v chlebovém těstu.
Kromě toho, že rajčata dodají chlebu skvělou chuť a ozvláštní strukturu střídky (za předpokladu, že nepoužijete nějaká blátivá, to je ozvláštnění, o které nikdo nestojí), dostane těsto díky kopanci karotenů krásnou béžovo-oranžovou barvu. A to ani nemluvím o kůrce, ta hnědne, jen na ni trošku posvítíte žárovkou od trouby!
Tak s chutí do toho….
Na jeden velký nebo dva menší chleby budete potřebovat:
125% kvas
- 177 g pšeničné hladké mouky
- 222 g vody
- lžíce kvásku
Není to nic nového, jednoduše 12-16 hodin před zaděláním smíchejte lžíci kvásku s moukou a vodou, nechte prokvasit, odeberte zase lžíci (pokud jste si v lednici nic nenechali) a ze zbytku zadělejte těsto.
To znamená, že budete potřebovat přibližně 400 g 125% kvásku (na každých 100 g mouky připadá 125 g vody). Já mám obvykle zaděláno víc a pak jen odeberu část do jednoho, část do druhého chleba.
Těsto
- 625 g pšeničné hladké mouky
- 90 g celozrnné špaldové/pšeničné/žitné mouky
- 400–420 g vody
- 18 g sůl
- 160–200 g sušených rajčat naložených v (nejlíp olivovém) oleji
Přibližně hodinu před zaděláním dejte rajčata (a taky kapary a bylinky, pokud se ve vaší skleničce vyskytují) okapat do cedníku nad nějakou mističkou. Opovažte se olej z nich jen tak vylít, moc hezky voní a chutná po rajčatech a bylinkách a hodí se… například pro namočení chleba, do salátů, do těstovin, jako základ na cibulku pod vajíčka – jednoduše všude možně, jen ten koš si rozmyslete. Není to fritol. Kdybychom ho ale přidali do těsta, střída by byla poněkud gumovější, takže je lepší si ho vychutnat v „původní“ podobě.
Oba druhy mouky promíchejte s vodou, dokud se lehce nespojí v cáry budoucího těsta, přikryjte a nechte 30-60 min odpočívat (bobtnat, rozkládat – „autolyzovat“).
Okapaná rajčata nakrájejte na proužky. Do misky se směsí mouky a vody přidejte kvásek, sůl a hněťte, dokud se těsto nezačne lehce odlepovat od stěn mísy. Pak přidejte rajčata, zapřekládejte je do těsta a nechte půlhodinu odpočívat. Pak v míse těsto popřekládejte (z každé světové strany do té opačné – natáhnout a přeložit), počkejte další půlhodinu, znovu přeložte, počkejte půlhodinu, znovu přeložte, počkejte půlhodinu. Rozdělte na dvě stejné poloviny, předtvarujte, nechte chvilku odpočinout a stočte do požadovaných tvarů (nebo vytvarujte jeden velký pecen). Pak už stačí jen najít ošatku, hodit těsto do ní a nechat kynout další 2–3 hodiny v pokojové teplotě nebo 10–14 hodin v lednici (časy se liší podle vlhkosti a teploty, což jsou veličiny, které jsou v každé domácnosti a lednici rozdílné).
Snažte se nestáčet agresivně, aby se vám všechna rajčata nevypnula těsně pod povrchem těsta, pak podobně jako u mazance hrozí, že se trochu spálí.
Včas troubu a v ní plech/kámen nebo hrnec (těsto je opět trochu hydratovanější, takže se nebojte využít opory, kterou skýtají zapékací nádoby) nahřejte na 250 °C. Chleba vyklopte z ošatky, nařežte – pokud se vám bude chtít, vsaďte do trouby a v případě, že nepečete v zakryté nádobě, dospod trouby nalijte skleničku vody. Pokud pečete dva chleby, „čekající“ schovejte ještě před dokynutím do lednice a vyndejte ho až po upečení prvního.
Pečte 10 minut, poté snižte na 230 °C, vylijte přebytečnou vodu a dopékejte dalších přibližně 30 minut. V hrnci peču přikrytý 20 minut, pak odkrývám a dopékám se sníženou teplotou.
Doufám, že vás rozpečené rajčatové ciabatty nechávají chladnými (není problém z toho vytvarovat typické „papučky“!) a víte, po čem sáhnou místo nich;)
Mimochodem, bezva je i s olivami!
