Brno má svou izakayu, tedy japonský neformální podnik „po práci“, kde je sushi spíše okrajovou záležitostí. Spolu s jejími majiteli, Margitou Havlíkovou a Martinem Rousem jsme probrali, jak došli k nápadu otevřít si právě Japonskem inspirovanou restauraci, co to je izakaya i kdo v jejich kuchyni vaří.
Margita Havlíková a Martin Rous se restauratéry, jak říkají, stali hlavně z nadšení a určité naivity. Nicméně i přes náročnější začátky se vzhledem k úspěchu konceptu v Brně zdá, že trefili správný směr. „Máme hrozně rádi japonskou kuchyni, ale nebyla tu žádná ve stylu izakaye, tak jsme to chtěli Brňákům předvést… Jinak to ale byla čistá nevědomost a nějaká naivita, která vznikla časem, kdy jsme se tomu věnovali jako koníčku, kdy jsme měli vedle práce takové víkendové pop-upy, degustace, sushi day… A pak asi po šesti letech byl čas to někam posunout,“ vysvětluje Havlíková.
Prvotním impulzem pro zájem o japonskou kuchyni byla cesta do Singapuru a Japonska. „Poprvé jsme byli na vlastí pěst hlavně v Tokiu, kde jsme absolvovali různé kurzy, a podruhé jsme jeli přímo za mým učitelem sushi, který mě učil na Tokyo Sushi Academy v Singapuru. Tam jsme to Japonsko teprve poznali, protože nás bral do různých restaurací, na saké s rodinou, tam jsme si ten vztah vybudovali,“ říká Rous. Díky přátelství s místními gastroznalci se dostali do méně známých restaurací a právě i podniků typu izakaya, na které by sami těžko narazili. Právě ty je zaujaly nejvíce.
Přestože sushi bary jsou v Japonsku od podniků typu izakaya spíše oddělené, rozhodli se Martin a Margita po letech strávených pop-upy a kurzy sushi pro přátele, známé a postupně i širší veřejnost otevřít tento koncept trochu nakombinovaný. Takže například přes oběd si dáte polévku, obědový set sestávající z některých speciálů a přílohové rýže nebo nudlí, ale sushi si dáte až navečer.
