Velikonoční Paska

Pro našince je velikonoční Paska trochu nečekaná záležitost, v kontrastu se svojí zdobností totiž chutná o poznání méně výrazně. Oproti mazanci jde obvykle o mnohem jednodušší chutě. To ale není na škodu, tradičně se totiž paska nebo pascha nejedla jako dezertní pečivo, ale jako přílohový chléb k domácí vařené šunce.

Ostatně k tomu odkazuje i její další název – biely chlieb nebo biely koláč, zvlášť na Zemplíně. Už samotné bílé pečivo šlo totiž v minulosti, zvláště pak na vsi považovat za koláč, byť z těsta jen lehounce oslazeného a omaštěného. Bohatou ji dělá právě zdobnost, zvlášť tu rusínskou, pečenou ve formě krásně dovysoka a zdobenou kousíčky těsta… To ale není nic proti její sestřence pašce, někdy pro větší zmatek nazývané také paska, plné tvarohu, nemluvě o kynuté ortodoxní specialitě jménem kulich, častě hojně zdobené polevou a rozličným sypáním.

Můj recept je na čistou klasiku, nepomazanštěnou citronovou kůrou, rozinkami ani mandlemi, protože část mé rodiny pochází právě z chudšího východoslovenského regionu, kde běžně nic z toho k dostání nebylo, po prababičce máme ještě dochované i části domácího mlýnu… Pekla se v hrncích z toho, co dal dvůr a pole – a citrony tam překvapivě neplodily.

Někde se i zaplétá, protože moje babička pochází z rusínské oblasti a pro změnu žiju v mazancové krajině, je mi bližší zdobná kulatá verze. Vždy se peče po více kusech, aby bylo dostatek pro všechny na (minimálně) dva dny, věřící rodiny je podobně jako veškeré jiné obřadní pečivo v jíných zemích nosí na Boží hod velikonoční do kostela k požehnání… A podává se k už zmiňované šunce, u nás k hrudce, což je vaječná specialita vzhledem a konzistencí podobná sýru, vařejným vajíčům, klobáse, křenu a dalším dobrotám jako zjemňující prvek.

Recept vychází z jednoduché kynuté klasiky.
Ale dopříště vám sem kvasovou zpracuju!

Recept (na dvě malé paschy o průměru 18 cm)

• 500 g mouky (polohrubé nebo napůl s hladkou, tato verze mi vyhovuje více)
• 200 g plnotučného mléka (babička měla krávy, u ní náhražky neexistovaly)
• 2 vajíčka (na doopravdy bílou verzi stačí i jedno a k němu dvě lžíce vody)
• 15 g čerstvého droždí nebo 5 g sušeného
• 5 g soli
• 80 g másla (65 g oleje)
• 30 g cukru

Do mísy robota dejte mouku, droždí, sůl. Promíchejte, přidejte zbylé suroviny a koření podle chuti.

Pokud máte po ruce čerstvé, z celkového množství mouky a mléka odeberte 2 lžíce od každého, promíchejte s nadrobeným droždím v jednolitou kašičku a nechte na teplém místě, dokud se směs nerozbublá. Pokud nevěříte svému sušenému droždí, učiňte podobně:)

Vložte hnětací hák a hněťte asi 10-12 minut, dokud nedosáhnete krásně pružného těsta konzistencí podobného modelíně.

Těsto přikryjte fólií nebo víkem a nechte zrát v teple asi 60-90 minut, nebo dokud se nezdvojnásobí, v půlce těsto přeložím. Možná je také varianta kynutí v lednici přes noc, z toho se pak bezvadně plete. V průběhu kynutí si připravte dvě malé (18cm) formy nebo hrnce – vyložte je kruhem o průměru hrnce a pruhem pečicího papíru. Zvlášť u pečení v hrnci doporučuji spíše papír klidně i o kousek vyšší, než je stěna hrnce, abyste měli jistotu, že pasku vyndáte.

Vykynuté těsto rozdělte na dvě poloviny (450 g), od každého ještě uštípněte dva kousky asi o velikosti vlašského ořechu. Větší část zkoulejte do bochníčku, ten vložte svářem dolů do formy a ze dvou menších vyválejte provázky.

Ty spleťte v jeden dlouhý cop, rozdělte na dva a překřížte na středu bochníčku. Volné konce nebo přebytky podehněte pod bochníček.

Pomašlujte vajíčkem a nechte opět kynout asi hodinu (v teplém vlhkém prostředí, tzn. žárovička a občasné poprášení vodou podle potřeby), popřípadě natolik, aby se začal vršek přibližovat okraji formy.

Vyndejte z troubové kynárny a troubu nechte nahřát na 190 stupňů. Paschy můžete podruhé pomašlovat. Do předehřáté trouby vložte připravené formy, připařte a nechte péct asi půlhodinu. Zkontrolujte propečení teplotní sondou (88-90 stupňů) nebo špejlí, popřípadě přikryjte alobalem, pokud by hnědly příliš rychle.

A proč název pascha? Než jsme slavili Velikonoce, slavil se Pesach, svátek vyjití Izraele z Egypta. V ortodoxním prostředí křesťanských církví zůstal přejatý výraz Pascha v různých formách i pro Velikonoce… a z něj vychází název pečiva, který se pekl pouze o tomto svátku. Dnes, když jíme mazanec, vánočku i hot cross buns po celý rok k snídani to nemusí být jasné;)

Teď přichází chyták – na fotkách je s mandlemi a jednou i s rozinkami, protože jsem ji letos pekla hlavně kvůli focení – jedna kvůli ilustračním fotkám pro Čarovné Slovensko, kde najdete zas trochu jiný recept, a podruhé jako rekvizitu na velikonoční focení pro NILAstore, moje vinohradské sousedy a jejich jarní kolekci oblečení i fešných kousků do domácnosti. Je na vás, jestli si ji necháte jako jednoduchý mléčný chléb, nebo pečivo podobné našemu mazanci s větším množstvím přísad.

Fotka pro NilaStore