Chicago počtvrté, tentokrát o koze

Chicago počtvrté, tentokrát o koze

Američtí mikropekaři, které jsem tu poznala, působí občas jako definice hipstra. Dva týdny neholená bradka, čapka, tričko a nějaký košile nebo svetr a zaprášené kalhoty, které asi někdy měly nějakou barvu, ale nikdo neví jakou. Podobně uvolněná je i komunikace s nimi. V Little Goat Bakery je to trochu jinak.

Little Goat totiž není jen pekárna, je to i hospoda (diner), další skvělá restaurace Girl and the Goat a taky „holka“ z názvu, šéfka Stephanie Izard. Ta mimo jiné napsala moc pěknou kuchařku, ze které si uděláte představu, jak se zde vaří. A proto dává smysl, že celý systém už musí být trochu vážnější a raději poměrně jasná pravidla raději pro blbečky zopakují – já dostala do mailu ohledně oblečení jen zkrácené instrukce, ale měli na to milou hustě popsanou A4 se zásadami oblékání pro všechny restaurace z rodiny (klasika jako „Legíny nejsou kalhoty“, zapovězení dlouhých nehtů, doplňků a spol. Můj tip pro úsporně sbalené: jednobarevné oblečení/kalhoty z nejrůznějších materiálů a barev – kromě rondonů, jasně, ale to většinou v pekárnách nevyžadují – mají v Uniqlo).

Kromě skvělé kuchyně jejich vyhlášená pekárna přímo za sklem peče kvanta bochníků pro restaurace ze svého řetězce a samozřejmě taky slušné kafe, chleba a jiné dobroty prodává. Co se týká samotného pečiva, není to nic revolucionářského, chleba hlavně bílý (ale kvasový). Spíš ten sušší a tužší typ trochu jako v pražském Bakeshopu a také nejméně vypečená kůrka, ale pro dané použití a pro konzervativnější zákazníky, kteří rádi krajíc, jímž nepropadá máslo fajn.

Pekli a tvarovali jsme kvasové chleby, mrak sušenek, spoustu bezvadných sýrovo-cibulkových scones, dostala rozkošnou pochvalu – „Miluju, když má někdo OCDC sklony jako já, takhle bych to těsto chtěla mít seřazený vždycky!“… najednou se den rozplynul a už jsem obědvala. Určitě si dejte něco skutečně kozího, ve vegetariánském případě alespoň to kakao. Menu v dineru je takové vyňuňaně americky hospodské, takže burgery, sendviče, kakao, mléčné koktejly, šejky a prasácké snídaně. Ach, jen si na to vzpomenu a rozjela bych se zase, podobně vyladěných podniků je u nás strašně málo. Pro mě byla tahle zkušenost důležitá hlavně díky nakouknutí do propracovaného systému, jako inspirace, kam to může talentovaná a pracovitá kuchařka dotáhnout a jak pěkně to funguje ve spojení s restauraci.

Jak se dostat na stáž? Moc hezky to shrnula Jana Bilíková v tomto třídílném seriálu (1, 2, 3) i se slovníčkem výrazů v kuchyni užitečných (hodí se obzvlášť, pokud jste nikdy v opravdové restauraci/pekárně nepracovaliJ, já jen potvrzuju. Napište, nepiště romány, už v těle mailu zdůrazněte motivaci a nějakou zkušenost, a kdyby neodepisovali, pošlete znovu a ideálně po příjezdu rovnou běžte místo omrknout. Lihovku s sebou. Držím palce, každá hodina se počítá!

http://littlegoatchicago.com/


Víc o americkém výletě:

http://www.maskrtnica.cz/na-skok-v-hewn-bakery/
http://www.maskrtnica.cz/cellardoorprovisions/
http://www.maskrtnica.cz/chicagsky-kvaskovy-chleb/
http://www.maskrtnica.cz/chicago-potreti-pleasanthousebread/

 

lgb6
Trocha kvásku.

lgb5 lgb4 lgb3

lgb2 lgb7

lgb9
Nevypadá, ale je skvělý! /kozí sendvič/

lgb8

lgb10

IMG_2248

 


Related Posts

Chicagský kváskový chléb

Chicagský kváskový chléb

  Chicago je při tomto výletu mým druhým domovem. Díky Nejtovi (už odjíždí!) si užívám domácí idylku, kterou těžko vychutnat při cestách hotely, náhodnými couchsurfingy a podobně… Mám někdy dokonce i čas upéct chleba. Rustikální, ručně zpracovaný, na punk upečený,  dobrý.

O pečení koblih a dalších dobrodružstvích

O pečení koblih a dalších dobrodružstvích

 Už vám to vážně dlužím. Dostala jsem se až do fáze, kdy ani někteří moji známí a kamarádi nevěděli, co dělám – dokud si náhodou nedošli ke mně „do práce“ na pivo a neobjevili mě tam. Tudíž je čas se přiznat, co jsem (mimo těch […]



1 thought on “Chicago počtvrté, tentokrát o koze”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.