Potřebujete se na celé týdny zavřít. Už jste pochopili, že bez plánu se bude vařit špatně… Ale plán se neudělá sám a tak končíme s jen o trochu méně chaotickým nákupem než obvykle. Právě pro tyhle případy jsem po rozhovoru s Karolinou Fourovou zkusila jeden připravit. Jestli nechcete číst a radši si poslechnete základní principy – račte zde.
Když se mluví o jídelníčku, chytají mě trochu úzkosti. Ze zvláštního pocitu nesvobody, že to špatně spočítám a umřu hlady, že bude všeho málo a že tím strávím spoustu času. Zvláštní, ten pocit „mála“ – přitom i z dětství, kdy moje máma moc plánovat neuměla a často jsme měli na menu chleba s něčím, si pamatuju hlavně přebytek něčeho v nesmyslném množství, uložený v nepřehledně zaskládané lednici… Nějaký plán by se býval hodil. Na druhé straně jsou moje babičky, které měly hospodářství a přehled o výdajích a spotřebě na rok dopředu.
Mimochodem, spoustu času mi ve výsledku zabírá v běžné dny spíš vymýšlení, co sníst a kam na to jít, protože jsem se nezamyslela dřív a hladová se těžko rozhoduju. Teď se dlouhodobý plán zdá i jako nutnost (kromě častějšího nákupu zeleniny, kterou se snažím získávat přes týdenní závoz bedýnek), pokud se nechcete neustále dezinfikovat.
Potože nejsem troškař, zkusila jsem si sesumírovat rámcový plán hned na dva týdny – kdybychom odjeli na samotu k vyjezené lednici, ať máme aspoň dva týdny co jíst, kdyby nedorazil spoluživitel ani nákup… Pak mě to začalo paradoxně bavit. Zkusila jsem přidat i třetí týden, kde už bohužel nefiguruje mnoho čerstvé zeleniny, což je v zimě obecně problém. Leda pokud si půjčím od koček písek a kořenovou zeleninu ním zasypu, pak by mohla vydržet o něco svěžejší.
Hned na začátku je fajn osvojit si tři principy – klíčení, kvašení a pečení chleba (poslechněte si na Radiu Wave). První dvě techniky vás nestojí skoro nic, ale ušetří vám kurděje, a to se počítá! Třetí dodá konejšivou sacharidovou vlnu, což je možná ještě důležitější, než to první – protože jsem článek původně zamýšlela pro nepekaře, počítám s nehněteným chlebem
Celý jídelníček počítá se dvěma dospělými a dvěma dětmi, vychází cca na 70 Kč/osoba – pokud nakoupíte úplně všechno. Množství si ale musíte trochu přizpůsobit, nákup proškrtat podle vlastního mrazáku a spíže. Čokolády, čipsy a víno nakoupit podle vlastní uvážení (přeci jen, je půst:) Snídaně jsou zdánlivě dost často sladké, ale spíš se mi nechtělo psát pořád – vajíčka na různé způsoby, kterými to skoro vždy doplňujeme.
Celý Jídelníček je k nalezení zde, nákup zde.
A moje oblíbené hitovky? Kromě těch tří principů jde určitě o variace na zelenou polévku, slepici na paprice (skvělá je mimochodem i cizrna, s opečenou čerstvou paprikou a se zeleninovým vývarem), rybí pomazánka a pečená zelenina na topince i bez ní.
A co vy? Plánujete? Nebo stejně jako já spíš vaříte z toho, co náhoda přinese? Jak a kde nakupujete, jak podrobně tvoříte seznamy?
A pokud potřebujete návody přesně na gramy a sekundy, nezbývá než vás odkázat na další zdroje. Případně ještě na víc český jídelníček Aničky včetně manuálu ke skladování, či mix od Florentýny.
Kvašená zelenina podle Karoliny
Ovesná kaše (ovoce podle zásob, chia můžou a nemusí být)
Zelená polévka (hrášková, cuketková, brokolicová atd. – zásadní je opéct pořádně základ, uvařit bramboru a nakonec jen krátce povařit zelenou součást, koření lze měnit)
Kapustová polévka
Houbové risotto (lze i se sušenými houbami)
Dezerty:
Univerzální kynuté těsto (na buchty i briošku)
Jogurtová bublanina (s čímkoli)
K tej sosovicovej kari polievke sa velmi hodi dovarit ryzu gulatu a dat na tanier kazdemu za lyzicu a potom nabrat polievku. Viac to zasyti a je to chutne.
Dakujem za tip! Ano, nakoniec sme robili aj polievku, aj sosovicove kari – vlastne je taka hustejsia polievka. My teda s basmati, gulatozrnnu si schovavam na kase a rizota.
Život na vesnici, sklep s bramborami, sklenicemi okurek, kompotů, kořenová zelenina v písku, v mrazáku půlka prasete a ve špajzu marmeláda, kila sádla… Ale taky jeden obchod s omezeným výběrem. Moje denní realita i bez karantény. Plánovat jsem se naučila na mateřské. A mám pravidelný týdenní jídelníček. V pondělí rizoto nebo jeho variace obvykle s masem z víkendového vývaru, v úterý těstoviny, obvykle bez masa, středa ryba, čtvrtek luštěniny, pátek sladký s hutnou polévkou. O víkendu vyvářím, maso, omáčky, neděle slavnostní oběd. Změna je možná, ale tahle kostra mě nese. A rodina si zvykla! Vědí, co čekat A peču samozřejmě, chleba, koláče a občas i další pečivo.
Však jasně! A my jsme si ve městě zvykli na dezorganizační luxus:) Moje babička měla celé hospodářství, té věci na návsi se dalo obchod říkat jen se zavřenýma očima. Prasata, kráva, králíci, slepice… Jste dobrá! Systém je třeba, pokud má člověk mít hlavu i pro jiné věci a práci…