Je třeba přidat se se svojí jablkovou troškou do mlýna, dokud nám jablka nelezou i ušima. Na cider ve vychlazené podobě je zas moc zima, navíc se blíží doba smažená. Co z toho vyplývá? Ciderové (cidrové?) donuty s jablkovou polevou.
Víno, pivo, whisky a další pálenky vrznete pod kdejakou flákotu, ale sladké si může dovolit maximálně panáčka tuzemáku? Pojďme to zkusit jinak!
Možná mi ten cider v lednici stál až moc dlouho, možná jsem jen jako barbar neocenila jeho kvality, každopádně, jeho přeměnou v jednu z nejklasičtějších amerických cukrovinek jsem dosáhla velmi uspokojivých výsledků. Dobře prokvašený cider se i v (na mé poměry) krátce kynutém těstu postará o prohloubení chuti, pěkně (i při smažení) to ovoní a už syrové a nevykynuté těsto je podle mě prostě k sežrání. A pokud jste někdy smažili koblihy, víte, že jedno ze starých (a mnohdy pouze nějakou pověrou podložených) pravidel správných hospodyní zní přibližně takto: „Šplouchni tam drobet rumu, šišky a kobližky ti tolik nenasáknou volejem.“
Že donuty (doughnuty) jsou z nepříliš sladkého kynutého těsta vykrojená kolečka s dírou uprostřed, vysvětlovat nemusím, ale jen pro jistotu opakuju, že polevy obvykle bývají velmi sladké a k přípravě sice nepotřebujete ani remosku, ani troubu, ale nesmíte se bát většího množství rozpáleného oleje. Bez smažení však klasický kobližek ani donut není.
Základní recept na těsto:
250 g polohrubé mouky (z hladké mi vyšel poněkud chlebovitější, gumovitěší výsledek. Ale asi by stačilo zkrátit dobu hnětění)
40 g másla
180 g cideru (až žas nastřádám víc, zkusím zredukovat dvojnásobek na tohle množství, ale to je už úplný buržoustství)
1 žloutek
60 g cukru (půl na půl vanilkový/obyčejný krystal)
10 g čerstvého droždí/lžička sušeného
½ lžičky prášku do pečiva (když selže jedno, pomůže druhé)
Koření: ¼ muškátového ořechu nebo půl lžičky skořice. Nepřežeňte to, o aroma jablkového štrúdlu se zčásti stará už cider
špetka soli
na smažení cca 3 dcl oleje
Rozehřejte v rendlíčku máslo. Postavte na váhu a zalijte studeným cidrem – dosáhnete tak akorát vlažno-teplé tekutiny. Můžete přidat i žloutek, ať na to časem (jako jednou já) nezapomenete (zas tak to nevadí).
Smíchejte mouku, cukr, koření, sůl (prášek si nechte na potom) a sušené droždí, pokud máte. Přilijte tekutiny. Rozdrobte droždí. Hněťte asi 4 minuty, ze začátku pomalu, časem rychleji, než vznikne jednolitý bochánek. Pokud vám robot tak malý kousek těsta rozházel po stěnách mísy, mírně naolejovanýma rukama bochánek znovu vytvořte a něčím misku přikryjte. Nechte hodinu kynout, po půlhodině prohněťte a zároveň přidejte prášek do pečiva (pojistka).
Vyndejte na pomoučený vál a poprašte moukou i z vrchu, rozválejte na asi 0,75–1cm plát a vykrajujte kolečka. Pěkně je posouvejte ke kraji válu, na kterém nepracujete, vykrojit díry doporučuju až pak, aby se vám při transportu donuty nepotrhaly. Ze zbytků těsta a „děr“ utvořte kouli, znovu rozválejte a stejným způsobem pokračujte, dokud žádné těsto nebudete mít. Přikryjte utěrkou a nechte odpočinout. Mělo by vyjít kolem 16 kousků o průměru asi 8 cm.
Mezitím si připravte polevu.
40 g másla
2 oloupaná malá jablka
70 g cukru
cider dle potřebý – max 0,5 dcl
½ lžičky skořice/muškátový oříšek
Do rendlíčku dejte rozehřát máslo, do něj najemno nastrouhejte jablka, přidejte cukr, koření a cider. Míchejte a vařte asi pět minut, dokud se jablka trochu nerozvaří a část tekutiny (tak 25 %) se neodpaří. Přiklopte a ponechejte na přístupém místě.
Přichází sexy smažení. Do hrnce s tlustým dnem (menšího litináče) nalijte olej. Pro mě je ideální průměr kolem 20-22 cm, kam se vedou 3 až 4 donuty, což je maximální množství, které si najednou troufám obsluhovat. Připravte si obracečky, kuchyňské utěrky, volný talíř na hotové donuty, zapněte digestoř a rozpalte olej (ne moc, třetina výkonu mé ubohé jednoplotýnky stačila). Opatrně je do oleje donuty vkládejte (pomalu pouštějte, nikoli vhazujte, vařicí tuk by mohl něpěkně vyšplouchnout) a pozorujte zlátnutí (jemné nadzvednutí naběračkou pro kontrolu doporučeno), postupně obraťtě a po osmažení z druhé strany štosujte na talíř vystlaný papírovou utěrkou. Časový odhad nemám, je to opravdu velmi rychlé.
Hotové donuty rozložte na mřížku, rozehřejte si polevu a štětcem ji na ně co nejrovnoměrněji naneste, čím víc, tím líp (ale obalené v cukru s mletými vlašskými ořechy taky nejsou špatné), mělo by to vyjít, donuty zčásti jablka nasáknou, takže když budete hotovi s posledním, první už bude připraven pojmout případnou zbylou polevu.
Doporučená konzumace: Umýt ruce, vzít do ruky donut, rychle sníst, oblízat prsty, vzít další (umýt ruce). Druhý den jsou taky fajn, ale přijdou o vábivý lesk a křupavost zespoda, takže je samozřejmě lepší se o ně podělit a užít si je začerstva.
Kolik donutů sníte? Bojíte se tmy nebo smažení? Jakého alkoholu při pečení masivně využíváte? Já se alkoholu ani smažení nebojím. Nebojte se ani vy – ale ani s jedním to nepřehánějte;)
Ty jo, mam na ne uplne strasnou chut 🙂 asi pristi vikend taky neco vyzkousime. Hmm, a jak psal cuketka… dala bych si hned ty z Dunkin Donuts 🙂
Tleskam! 😛
I ty jedna!
oká — trochu srandy, kuk: http://sweets.seriouseats.com/2012/02/doughnut-style-guide-definition–cake-yeast-old-fashioned-cruller.html
😉
tak můj fetiš čislo jedna by asi byla javorová poleva — to byly moje první donuty co jsem kdy vůbec ochutnal ever, na václaváku, v dunkin donuts když to ještě jelo. takže u nás je to jasný – du do toho a už mydlím fondán a javorový sirup 😉 (teda taková je moje idea, rozředit fondán javorovým sirupem…)
btw pečivo s dírou je nej — co bejgly? byly by? 🙂
Tyjo mňám, javorový sirup! Nějak došel a už nepřišel, musím ho znovu pozvat na návštěvu. Tohle je taková opravdu hodně ulepeně domácká donutí záležitost – do fondánových polev se mi nechtělo (ani podruhé, ani potřetí… ale dám si říct, až to vykoumáš:), před očima jsem měla jen jabka, chci jabka – ale stejně jsme je dost osladila, aby to drželo a protože byla dost kyselá.
Bejgly a preclíky jsou na programu/v pořadníku, louh už mám na nákupním seznamu déle, pak můžu bejglovat, vyrábět mýdlo nebo výbušniny, co přijde k chuti, hoho.
Tak já se přiznám, že se tmy sice už nějaký pátek nebojím, ale bojím se pořád smažení. Donuty chci už dost dlouho vyzkoušet, leč právě díky nesmyslnému strachu ze smažení skončím vždycky akorát u koblih z trouby (ty jsou sice fajn, ale v podstatě to jsou spíš buchty jak koblihy).
Tak snad mě tvůj skvělý recept nakopne! Jinak alkoholu se ani při sladkém pečení nevyhýbám, moc ráda dělám třeba pivní palačinky (u těch jediných se překvapivě smažení nebojím :-))
Tý jo, chtěla bych být jedním ze tvých strávníků, já bych tě tak moc chválila!
Tak trošku to může smrdět, a já má navíc teď dost provizorní kuchyň s elektrickou přenosnou jednoplotýnkou, ale trik „hoď do oleje drobek bílého pečiva tak na střední plamen a jak začne rychle hnědnout, maličko teplotu sniž (a zas malinko zvyš, když nezačnou koblihy brzy hnědnout, nějak to odhadneš) a vkládej koblihy“ zafungoval, nic se nepřepalovalo, neprskalo (dávám je tam normálně holou rukou, ale!), opakovala jsem pro velký úspěch a kontrolu receptu hned druhý den:)
Sežeň cider nebo aspoň dobrý mošt a budou donutky jak malované:) Nějakej masopust musí být, ne?:) Já bych se zas hned stavila na pralinku. Možná i dvě, tři a nějaká lanýžata k tomu:)
Teď jsem to trochu změnila (je to tím, že mám nějakou prozatímní zdarma verzi, tzn. s reklamou), musím to celé přestěhovat jinam – někam, kde to dva dny v týdnu mimo provoz (a tam si to i s radostí zaplatím:) Dík za připomenutí, hodila jsem to dolů, kde je to pěkně odděleno od textu.
Julko,
vím, že je hrozný, když je hned první koment pod článkem off topic, ale. Ty linky v článku (slovo „sexy“ vedoucí na kafe.cz a slovo „víno“ na jakési vinařství) tam asi nedáváš ty co? A pokud ne ty, tak kdo? A nešlo by to nějak vypískat? 🙂